Hodnocení podzimní části sezony je vesměs pozitivní. Až na dvojzápas s Juřinkou a poslední zápas s Val.Bystřicí/Vidčem můžeme být. Poslední zápas s Viganticemi/Hutiskem jsme byli nuceni přeložit až na jaro.
Výherní zápasy hodnotit nebudu, snad jen vyzdvihnu zápas s Lidečkem, kdy jsme podali nejlepší výkon sezony a velmi kvalitnímu soupeři dovolili jen málo.
Prohrané zápasy s Juřinkou mrzí asi nejvíc, kdy se oba hrály v podstatě v jednom týdnu. Bohužel se nám sešly nemoci, zranění, karantény a v prvním případě i kolize se zápasem dorostu, kdy někteří hráči jeli přímo ze zápasu na Juřinku a odehráli 2 zápasy v jeden den. Na Juřince jsme hráli jen v 11 hráčích bez možnosti střídání. Doma už to bylo s účastí lepší, ale výsledek byl bohužel stejný.
Poslední remízový zápas s Val.Bystřicí/Vidčem byl docela nervózní z obou stran a my jsme celý zápas dotahovali náskok soupeře. Nakonec se mohlo i vyhrát, ale šance v poslední minutě zůstala neproměněna, a tak to skončilo zaslouženou remízou. Bohužel se tam ukázaly některé věci, na kterých musíme ještě zapracovat, ale to už jsme si s hráči probrali a sami vědí, co bylo špatně.
Během podzimu se do zápasů či tréninků zapojilo celkem 24 dětí (19 z Podlesí, 5 z Hrachovce), což je úctyhodné číslo v této složité době a věřím, že všichni od nás dostali dostatek prostoru na to zahrát si v mistrovských či přátelských zápasech. Děkujeme všem klukům, kteří poctivě chodili, většina hrála zápasy za 2 kategorie (dorost/st.žáci nebo st.žáci/ml.žáci) a já pevně věřím, že je jak tréninky tak i zápasy bavily.
Velký dík patří mému spolutrenérovi Radovanu Škabrahovi, který svými zkušenostmi a přístupem je vzorem pro mladé a věřím, že když přes zimu pořádně potrénujeme, tak se na jaře vrátíme ještě silnější.